Očkování

Očkování proti tetanu

Popis

Tetanus je nebezpečné bakteriální infekční onemocnění. Spóry bakterie Clostridium tetani jsou celosvětově rozšířeny v půdě.

Zdroj nákazy

Vstupní branou nákazy jsou drobná i větší poranění na lidském těle, která se dostanou do kontaktu s kontaminovanou půdou. Lidé se nejčastěji nakazí otevřenou ranou, jež přišla do kontaktu s předměty kontaminovanými touto bakterií. Spóry se dostávají pod kůži, bakterie se následně množí, produkují toxin, jež se naváže se na nervovou tkáň.

Příznaky tetanu

Tetanus se projevuje křečemi a ztrátou koordinace svalových pohybů. Na počátku se objevují obtíže a bolesti při otvírání úst. V této fázi nemocný člověk obvykle nemívá žádné jiné potíže ani teplotu. Postupně se ale zvýšené napětí rozšiřuje na krk a ostatní svaly, dochází k rozvoji celkových křečí. Nebezpečné je ochabnutí dýchacích svalů, které může vést k udušení. Polovina pacientů s těžší formou nemoci nákaze podlehne.

Ochrana a prevence

Proti tomuto vážnému onemocnění je v ČR zavedeno plošné očkování. Díky němu se u nás onemocnění tetanem vyskytuje už jen sporadicky. Přeočkování proti tetanu by mělo následovat v rozmezí 15 let, u osob nad 60 let však v intervalu do 10 let od předchozí dávky. Termín si musí každý dospělý jedinec ohlídat sám. I dospělým osobám je preventivní očkování plně hrazeno. Existují však i kombinované vakcíny chránící dospělou populaci proti více nemocem (tetanus, černý kašel, záškrt), jsou s doplatkem pacienta.

 

Zdroj: www.ockovacicentrum.cz

Očkování proti chřipce

Očkování proti sezónní chřipce - Otázky a odpovědi

Co je chřipka. Jak se chřipka šíří. Kdo je chřipkou nejvíce ohrožen. Jak se chřipka léčí. Jak se proti chřipce bránit. Co je to chřipková vakcína. Kdy je nejvhodnější doba pro očkování. Jak dlouho po očkování jsem chráněn proti chřipce. Má očkování nějaké nežádoucí účinky. Kde se mohu nechat očkovat proti chřipce. Kdo nemůže být očkován. Kdo má nárok na bezplatné očkování.

--

Co je to chřipka?

Chřipka je virové onemocnění vyvolané viry chřipky A, B a C. Ty napadají horní i dolní cesty dýchací. Onemocnění začíná náhle, je provázeno horečkou (často i nad 39°C), schváceností, bolestmi hlavy, svalů, dýchacími obtížemi (nejčastěji kašel bez vykašlávání). Méně obvyklé jsou bolesti v krku, rýma a kašel s vykašláváním hlenu. U dětí se může objevit zánět středního ucha. Nekomplikovaná forma odezni sama zhruba do 1 —2 týdnů. K nejzávažnějším komplikacím patří zápal plic (vyvolaný chřipkovým virem nebo nasedající bakteriální infekcí) a postižení srdce. Komplikované onemocnění může mít i smrtelný průběh.

Jak se chřipka šíří?

Chřipka se šíří především kapénkovou infekcí. Inkubační doba je několik hodin až 5 dní, nejčastěji však 1- 2 dny. Bránou vstupu infekce do organismu je výstelka nosohltanu a oční spojivky. Nejrizikovější je úzký kontakt s kašlajícím nemocným (cca do 1 metru). Virus přežívá v prostředí až 14 dní, je možné nakazit se i z kontaminovaných předmětů (podání ruky, telefonní sluchátka, držadla v MHD, hračky, použité kapesníky...). Proto je v období zvýšeného výskytu respiračních onemocnění důležité zvýšeně dbát na hygienu, zejména mýt si ruce mýdlem před jídlem, nemnout si oči a obličej. Nutná je i ohleduplnost nemocných — kašlat a kýchat do kapesníku, použité kapesníky ihned likvidovat, zůstat izolován doma a nešířit tak dále onemocnění. Rouška přes obličej nemocného snižuje riziko nakažení okolí.

Kdo je chřipkou nejvíce ohrožen?

Chřipka představuje významnou zátěž i pro zcela zdravé dospělé jedince, průměrná doba pracovní neschopnosti trvá 14 dní. Nejčastěji chřipkou onemocní děti v kolektivních zařízeních, které ji pak šíří na dospělou populaci.
Závažný průběh onemocnění a komplikace hrozí zejména dospělým nad 65 let, osobám s chronickým onemocněním plic, srdce, ledvin, metabolickými poruchami (např. diabetes mellitus, onemocnění jater), neurologickými či svalovými poruchami zhoršujícími dýchání či se sníženou imunitou. Vhodné je i očkování osob, které by mohli chřipku na rizikové pacienty přenést (rodinní příslušníci, ošetřující personál).

Jak se chřipka léčí?

U nekomplikovaného onemocnění stačí pouze symptomatická terapie — klid na lůžku, dostatek tekutin, volně dostupná antipyretika (paracetamol, ibuprofen...). Vždy je nezbytné pečlivě přečíst příbalový leták. aby nedošlo k překročení maximální denní dávky, zejména u kombinovaných přípravků !!! Dětem do 16 let věku nesmí být podávány přípravky obsahující kyselinu acetylsalicylovou (Aspirin, Acylpyrin, Anopyrin,...) pro riziko vzniku Reyova syndromu. Pokud je onemocnění komplikováno bakteriální superinfekcí, zahajuje se léčba antibiotiky. Existují i léky cílené přímo proti viru chřipky, které je možno použít k léčbě a profylaxi — adamantany (an-iantadin, rimantadin) a inhibitory neuraminidádazy (oseltamivir, zanamivir). Mají však řadu nevýhod: starší generace preparátů (adamantany) má řadu nežádoucích účinků a preparáty nové generace (inhibitory neuraminidázy) jsou relativně drahé. Má-li být léčba efektivní je nezbytně zahájit medikaci maximálně do 48 hod od prvních projevů infekce, jinak již průběh onemocnění neovlivní. Aby se zabránilo rozvoji rezistence viru chřipky na tyto léky, je důležité jejich uvážlivé používání a preferovat jejich použití zejména u vysoce rizikových pacientů, kteří nebyli proti chřipce očkováni.

Jak se proti chřipce chránit?

Nejlepší ochranou je očkování proti chřipce. Očkování vede ve všech věkových skupinách k výraznému snížení výskytu onemocnění chřipkou a ke snížení počtu návštěv lékaře. Dále snižuje potřebu hospitalizace a možnost úmrtí ve skupině rizikových osob, výskyt zánětu středního ucha u dětí a pracovní neschopnosti u dospělých.

Co je to chřipková vakcína?

Všechny chřipkové vakcíny obsahují 3 druhy usmrcených chřipkových virů (2xA a 1xB), jejich složení je každoročně upravováno dle doporučení Světové zdravotnická organizace, aby co nejvíce odpovídalo cirkulujícím kmenům chřipky. V České republice jsou nabízeny pouze vakcíny štěpené nebo subjednotkové, které se proti původním celovirionovým chřipkovým vakcínám odlišují nižším výskytem nežádoucích účinků.
Vakcíny obsahující živé viry se v zemích EU nepoužívají.

Kdy je nejvhodnější doba pro očkování?

Nejvhodnější je doba před začátkem chřipkové sezóny. Chřipkové epidemie postihují Českou republiku v chladných měsících roku, nejčastěji mezi prosincem a březnem. Nové vakcíny pro danou sezónu se na trhu obvykle objevují v září. Ideálním termínem pro očkování je proto říjen a listopad. Očkovat lze i na začátku chřipkové epidemie, je však nutné vzít v úvahu, že ochrana nastoupí až za cca 14 dní.

Jak dlouho po očkování jsem chráněn proti chřipce?

Dospělí a děti nad 6 let věku jSou chráněni cca za 14 dní od podání 1 dávky vakcíny. Děti od 6 měsíců do cca 6 let, pokud jsou očkovány proti chřipce poprvé, je nutno po 4 týdnech
přeočkovat 2. dávkou vakcíny. Imunita po očkování přetrvává 6 měsíců až I rok. Protože virus chřipky se neustále mění, je vhodné očkování každý rok opakovat.

Má očkování nějaké nežádoucí účinky?

Chřipkové vakcíny jsou dlouhodobě považovány za jedny z nejbezpečnějších, lze jimi očkovat děti od 6ti měsíců věku i těhotné ženy od 2.trimestru těhotenství. Nežádoucí účinky jsou poměrně vzácné, nejčastěji se jedná o krátkodobé zarudnutí a otok v místě vpichu. Může se objevit únava, bolesti svalů a kloubů, zvýšená teplota, které rychle bez další léčby odezní. Závažné alergické reakce hrozí u pacientů s alergiemi na vaječnou bílkovinu (u vakcín připravovaných na kuřecích vejcích) a antibiotikum neomycin. Pro pacienty alergické na vaječnou bílkovinu jsou vhodné vakcíny připravované na tkáňových kulturách. Reakce na očkování je třeba hlásit svému praktickému lékaři.

Kde se mohu nechat očkovat proti chřipce?

Očkování zaj išt‘uj e nejčastěji praktický lékař, Zdravotní ústavy a očkovací centra. Pokud se u Vás při jakémkoli předchozím očkování vyskytly nežádoucí reakce, je vhodné se obrátit na očkovací centra nebo infekční oddělení nemocnic.

Kdo nemůže být očkován?

Očkování je kontraindikováno u dětí do 6 měsíců věku, těhotných v I .trimestru těhotenství, pacientů alergických na vaječnou bílkovinu (neplatí pro vakcíny pěstované na tkáňových kulturách) a antibiotikum neomycin a pacientům, kteří prodělali syndrom Gullian-Barré (vzácné zánětlivé onemocnění míšních nervů).
Očkování je nutné odložit u pacientů s akutním horečnatým onemocněním.

Kdo má nárok na bezplatné očkování?

Vakcína proti chřipce je bezplatně poskytována jako pravidelné každoroční očkování uhradí stát v plné výši (Vyhláška MZ ČR Č. 537/2006 Sb.)
fyzickým osobám umístěným v léčebnách pro dlouhodobě nemocné a v domovech pro seniory
fyzickým osobám umístěným v domovech pro osoby se zdravotním postižením nebo v domovech se zvláštním režimem, pokud tyto fyzické osoby trpí chronickým nespecifickým onemocněním dýchacích cest, chronickým onemocněním srdce, cév nebo ledvin nebo diabetem léčeným insulínem.
fyzickým osobám pracujícím na pracovištích s vyšším rizikem vzniku chřipky, tj. v léčebnách dlouhodobě nemocných, domech s pečovatelskou službou, domovech pro seniory, domovech pro osoby se zdravotním postižením a domovech se zvláštním režimem.
Dále je vakcína hrazena z prostředků veřejného zdravotního pojištění = zdravotní pojišťovna uhradí stanovenou výši dle vyhlášky, pacient hradí případný doplatek (dle vyhlášky Ministerstva zdravotnictví ČR Č. 63/2007 Sb., o úhradách léčiv a potravin pro zvláštní lékařské účely, v platném znění)
pacientům nad 65 let věku
pacientům po splenektomii
pacientům po transplantaci krvetvorných buněk
pacientům, kteří trpí závažným chronickým farmakologicky řešeným onemocněním srdce a cév, nebo dýchacích cest, nebo ledvin nebo diabetem (pokud nejsou očkováni proti chřipce v rámci pravidelného či zvláštního očkování podle výše zmíněné vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č, 537/2006 Sb.).

Pro řadu osob je vhodné se očkovat za plnou úhradu (cena vakcíny + aplikace). Tito pacienti mohou využít z celé řady nabídek zdravotních pojišťoven a zaměstnavatelů, které přispívají
v rámci preventivních balíčků na očkování proti chřipce. Informujte se proto u svého zaměstnavatele a zdravotní pojišťovny.

 

Autorka: MUDr. Klára Labská
Recenze: MUDr. Jitka Částková, CSc.
MUDr. Martina Havlíčková, CSc.
MUDr. Jan Kynčl, Ph.D.

Očkování proti pneumokokovým infekcím

Bezplatné očkování pro seniory proti pneumokokové infekci  v ordinaci praktického lékaře

U pacientů nad 65 let věku je nově od 1. 9. 2015 hrazenou službou očkování proti pneumokokovým infekcím, a to v souladu s novelou zákona č. 48/1997 Sb.
Chránit by měla vakcína především proti invazivním  pneumokokovým onemocněním jako je pneumokokový zápal plic, zánět mozkových blan, bakteriální zánět kloubů nebo sepse - celkové postižení organismu infekcí.  Jedná se o tzv. kapénkovou infekci, kdy zdrojem je nemocný člověk nebo bacilonosič přenášející původce onemocnění - bakterii Streptococcus pneumoniae.

Četnost závažných pneumokokových onemocnění stoupá především u seniorů nad 60 let  - senior starší 65 let  má asi 6x vyšší riziko , že onemocní zápalem plic než mladší osoba / je to dáno sníženou obranyschopností a reakcí imunitního systému ve starším věku/, u osob se zvýšenou vnímavostí k onemocnění  - jako jsou  chronicky nemocní /např. s cukrovkou - asi 800 000 lidí v ČR, onemocněním srdce  - asi 770 000 pacientů, plic - 200 000 pacientů s chornickou obstrukční plicní nemocí a asi 270 000 pacientů s astmatem , ledvin aj./a  u dětí mladších 5 let.

Pojišťovny hradí pro seniory nad 65 let věku jeden druh vakcíny- tzv. polysacharidovou, která pokrývá asi 91,6% nejběžnějších sérotypů bakterie, způsobujících hlavně zápaly plic.
Očkování rizikových  osob je jedinou  možností prevence jak snížit výskyt závažných pneumokokových infekcí.

Očkování proti klíšťové encefalitidě

Popis klíštové encefalitidy, klíšťového zánětu mozku

Klíšťová encefalitida neboli klíšťový zánět mozku je infekční virové onemocnění napadající nervový systém. U dětí má tendenci způsobovat spíše záněty mozkových obalů (meningitidu).

Zdroj nákazy

Klíšťová encefalitida se přenáší na člověka ze zvířat, především infikovaným klíštětem, méně častý způsob přenosu je konzumací syrového mléka a nepasterizovaných mléčných výrobků od nakažených zvířat (kozy, krávy, ovce) nebo poraněním při vytahování infekčního klíštěte domácímu zvířeti. K přenosu nákazy dochází již po dvou hodinách po přisátí infikované samičky nebo nymfy. Nakažená klíšťata v různých vývojových stadiích se vyskytují ve všech krajích České republiky, aktivní jsou v období od jara až podzimu. Upřednostňují vlhká místa.

Příznaky klíšťové encefalitidy

První příznaky se objeví většinou za 7-14 dní. Onemocnění probíhá většinou dvoufázově, může proběhnout jen jedna fáze onemocnění nebo i bezpříznakově. První fáze trvá obvykle 3-5 dní, projeví se podobně jako chřipka - bolesti svalů, kloubů, zvýšená teplota, bolest hlavy, únava, nechutenství. Po několika dnech zlepšení může přijít druhá fáze onemocnění klíšťovou encefalitidou, kdy se objeví vysoká horečka, ztuhlost šíje, kruté bolesti hlavy, zvracení, světloplachost. Dochází k postižení centrálního nervového systému s projevy nervové obrny, ztuhnutí svalů, třesem, závratěmi, poruchami paměti, spánku, dezorientací. Akutní stav trvá 2-3 týdny.

Následkem 2. fáze onemocnění mohou být trvalé následky např. chronické bolesti hlavy, poruchy spánku, poruchy soustředění, deprese, třes, poruchy rovnováhy, obrna svalů v obličeji, obrny končetin.

Prodělané onemocnění v mladším věku nemusí být zárukou celoživotní imunity, doporučuje se za 20 - 30 let zkontrolovat hladinu protilátek v krvi a zkonzultovat situaci s lékařem. Pokud je onemocnění proděláno ve středním a starším věku, předpokládaná imunita je dlouhodobá až doživotní.

 

Zdroj: www.ockovacicentrum.cz

Očkování proti žloutence typu A

Co bychom měli vědět o žloutence typu A?

Žloutenka typu A je nejrozšířenějším typem  mezi virovými žloutenkami a epidemiologicky nejzávažnějším. Zdrojem nákazy je přímo nemocný člověk s nedostatečnou hygienou / proto se někdy hovoří o nemoci špinavých rukou/ nebo je cesta k onemocnění nepřímá přes kontaminovanou potravinu , vodu nebo předmět. Přenos je tak velmi jednoduchý a vir velmi odolný k vnějším podmínkám. Vnímavost k viru roste s věkem postiženého a i průběh onemocnění bývá u starších pacientů horší. Nakažený člověk vylučuje vir žloutenky typu A 1-2 týdny před vlastním onemocněním stolicí. Pokud dojde k znečištění zdrojů pitné vody, máme velmi snadno  epidemii a onemocnění není záležitostí jen rizikových skupin / bezdomovci, zaměstnanci vod a kanalizací, pracovníci v jeslích a MŠ, zdravotníci/.

Inkubační doba žloutenky typu A je 15-56 dní. Příznaky nemusí být vždy specifické, většinou se podobají virovým obtížím - nevůle, nechutenství, únava,horečka, ale také bolesti v pravém podžebří /zde jsou uložena játra/. Někteří z pacientů i zežloutnou, moč mají tmavou a stolici světlou, ale častý je i průběh bezpříznakový či bez zežloutnutí /hlavně u dětí/.

Nicméně  onemocnění je většinou příznivé, tj. nezanechává následky a nepřechází v chronickou formu, pacient po vyléčení má trvalou imunitu proti onemocnění. Jen velmi výjimečně může dojít k úplnému selhání funkce jater, při kterém pacient umírá.

 

Jedinou zbraní proti onemocnění je dodržování důsledné hygieny/ mytí rukou/, přenos přes potraviny a  vodu lze minimalizovat tepelnou úpravou a správnou technologií přípravy pokrmů /pozor - zdrojem je i zmrzlá voda na mražených potravinách nebo ve zmrzlině/.Zásadní a nejúčinnější  je očkování /registrované jsou 3 druhy vakcín + jedna kombinovaná společně proti viru žloutenky A i B, u které  je jiný způsob přenosu onemocnění - injekční stříkačky narkomanů, sexuální přenos, přenos krevními deriváty- a hlavně  na rozdíl od žloutenky typu A může přecházet v chronickou formu/.

Vakcíny jsou bezpečné, vysoce imunogenní a k navození dostatečné imunity stačí jedna dávka, v případě navození celoživotní imunity se podávají dávky dvě. Přeočkování se nedoporučuje. Vakcínu lze použít  i do 14 dnů po kontaktu s osobou, která je nositelem onemocnění nebo kdy riziko nákazy je vysoké. Očkovat lze od 1 roku života, očkovací látku hradí pacient a lze si ji objednat v ordinaci praktického lékaře, který zajistí i její aplikaci.
 Očkování proti vážnější žloutence typu B patří od r. 2001 do doporučeného očkovacího kalendáře dětského věku a je zastoupeno v očkování tzv. hexavakcinou hrazenou z veřejného zdravotního pojištění. Pro ostatní typy žloutenek očkovací látka neexistuje.

PRAKTICKÉ LÉKAŘSTVÍ Ždírec nad Doubravou, s.r.o. | Ochrana osobních údajů

Tento web používá soubory cookie. Na jejich základě analyzujeme návštěvnost našeho webu. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací